JAK POMOCI

Podat stížnost

Kterýkoliv občan může v případě zjištění neplnění daných povinnosti ze strany zemědělců, či ze strany uživatelů honiteb, anebo v případě nálezu po sečení uhynulého zvířete nahlásit tuto skutečnost jednomu ze správních orgánů:

Česká inspekce životního prostředí

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo životního prostředí

Státní veterinární správa

Mnoho lidí o této možnosti neví, a přitom by právě tlak veřejnosti mohl celé věci velice pomoci. Aktivita veřejnosti by mohla pomoci rozhýbat správní orgány k řešení otázky neplnění zákonem dané povinnosti.

Kdo dohlíží na koho?

Orgány státní správy myslivosti jsou jednak kraje a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, na ústřední úrovni je to pak Ministerstvo zemědělství, na území národních parků pak Ministerstvo životního prostředí. Ministerstva jakožto ústřední správní orgány vykonávají dozor nad tím, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti dohlíží i myslivecká stráž (dle § 15 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti. Česká inspekce životního prostředí dle § 80 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání.

V případě zjištění porušovaní povinnosti je třeba tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu státní správy. Porušování zákona může být sankciováno dle případu až do výše 500.000,- Kč.

Podrobnější rozpis sankcí zde

Pro případ porušení povinností vyplývajících ze zákona o myslivosti stanoví tento v §§ 63 – 64 sankce fyzickým a právnickým osobám. Za nesplnění povinností dle § 10 odst. 2 a 3 může orgán státní správy myslivosti (viz. níže) uložit fyzické osobě pokutu do výše 10 000,- Kč a právnické osobě až do výše 40 000,- Kč. Poruší-li výše uvedené povinnosti uživatel honitby, lze mu uložit pokutu až do výše 100 000,- Kč. Nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona o myslivosti vykonávají dle § 61 odst. 2 dozor kraje a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Při zjištění nedostatků ukládají dle § 61 odst. 3 rozhodnutím opatření k jejich odstranění a opatření ke zlepšení. Nesplnění nebo porušení takto uložené povinnosti může vést k uložení pokuty až do výše 200 000,- Kč. Dalším právním předpisem, který upravuje ochranu zvířat, je zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. V jeho § 5 odst. 1 je stanoveno, že nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. Kdo bez důvodu uvedeného v § 5 odst. 2 usmrtí zvíře, dopouští se přestupku (je-li fyzickou osobou), resp. jiného správního deliktu (je-li právnickou osobou), dle tohoto zákona, a za tento lze uložit pokutu až do výše 500 000,- Kč. Tato problematika spadá do působnosti Ministerstva zemědělství a kontrolní činnost vykonává Státní veterinární správa. Souhrnně pro sankce dle zákona o myslivosti platí, že za opakované nesplnění nebo porušení povinností lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku uvedených částek.

Co na to zákon?

Zemědělcům je zákonem dána povinnost dbát, aby zvěř nebyla při obhospodařování pozemků zraňována či usmrcována a termíny sečení hlásit místnímu mysliveckému spolku.

Myslivci jsou ze zákona povinni louky před sečením procházet.

Zemědělci jsou povinni hlásit danému mysliveckému spolku termín sečení, a dále, by s ohledem na zvěř měli louku sekat od středu ke kraji, aby alespoň vzrostlé zvěři byla dána možnost úniku. Tato povinnost je dále upřesněna v § 10 odst. 2 a 3: vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků, jsou povinni oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin; provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin jsou povinni používat účinné plašiče zvěře, a je-li to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji.

Z výše uvedeného pro tento konkrétní případ vyplývá, že zemědělci, kteří se chystají ke sklizni, musí uživatelům honitby (tedy myslivcům, popř. mysliveckým sdružením) tento záměr s předstihem oznámit, a při provádění sklizně samotné musí dbát na to, aby ke zraňování a usmrcování srnčat nedocházelo. To mají zabezpečit použitím účinných plašičů zvěře, a při provádění prací se mají snažit, aby byla zvěř vytlačovaná od středu sklízeného pozemku.

Zemědělci termíny sečení rozhodují dle počasí, zpravidla maximálně den dopředu. Ne vždy tato prostá komunikace mezi lidmi funguje. A řekněte sami, kdy jste naposledy viděli nějaký traktor, aby sekal trávu od středu louky, nebo aby jezdil postupně jako po řádcích od jedné strany pole ke druhé? Z důvodů úspory nafty a snazší manipulace se strojem je prý jednodušší sekat pole z kraje do středu jako po spirále.

Zákon o myslivosti ukládá uživatelům honiteb povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek. Z toho jasně vyplývají povinnosti uvedené v § 8 odst. 2, a sice, že uživatelé honiteb musí činit potřebná opatření k záchraně zvěře. Prakticky se jedná o vyhledávání srnčat na pozemku určeném k sečení a jejich vyhánění, resp. odnášení mimo ohrožení (v gumových rukavicích a v trsu trávy), nebo o instalaci plašičů těsně před dnem sečení.

V mnoha případech však zemědělci ani myslivci tento problém bohužel vůbec neřeší a výsledkem jsou tisíce posekaných srnčat a mnoho nešťastných srnčích matek, které svá mrtvá a z louky odstraněná mláďátka i poté několik dní zoufale hledají.

Myslivci jsou ze zákona povinni zvěř před sečením chránit (celé znění zákona). Avšak bohužel v mnoha případech tuto problematiku nikdo neřeší, ačkoliv se k ní vztahuje i zákon o ochraně zvěře proti týrání (celé znění zákona) V jeho § 5 odst. 1 je stanoveno, že nikdo nesmí bez důvodu zvíře usmrtit. Kdo bez důvodu uvedeného v § 5 odst. 2 zvíře usmrtí, dopouští se přestupku (je-li fyzickou osobou), resp. jiného správního deliktu (je-li právnickou osobou), dle tohoto zákona, a za tento trestný čin lze uložit pokutu až do výše 500 000,- Kč. Tato problematika spadá do působnosti Ministerstva zemědělství a kontrolní činnost vykonává Státní veterinární správa.

V případě zjištění porušovaní povinnosti je třeba tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu státní správy. Porušování zákona může být sankciováno dle případu až do výše 500.000,- Kč. Dle zprávy mysliveckého spolku v Bayreuthu došlo v sousedním Německu k případu, kdy zemědělec sečením poranil srnčata, kolemjdoucí úhyny nahlásil a výsledná pokuta pro zemědělce činila 4000,- Eur.